Práce přesčas - 150 hodin odměna ve mzdě

V poslední době se opět mezi pracovníky THP, jenž výše jejich mzdy zahrnuje i "odměnu" za přesčasovou práci ve smlouvě v rozsahu 150 hodin za kalendářní rok, množí otázky a nespokojenost - PROČ?! - nepracujeme zadarmo?! Není to diskriminační?! Není na čase toto zrušit?! 

 

Beru tento podnět k jednání na KOO! Je potřeba rozhýbat tudo diskusi s vedením a dle mého názoru změnit, či nejlépe zrušit toto ujednání.

Níže naleznete článek k této problematice, za jakých podmínek toto ujednání platí.

 

Od 1. ledna 2012 už zaměstnavatelé nemusejí proplácet přesčasy. Stačí, když s novými zaměstnanci ujednají v pracovní smlouvě, že výše jejich mzdy zahrnuje i odměnu za přesčasovou práci. Se stávajícími zaměstnanci lze totéž dohodnout pomocí dodatku k pracovní smlouvě. 

 

Při odměňování práce přesčas je třeba rozlišit, jestli jde o zaměstnance podnikatelského sektoru, kteří dostávají za vykonanou práci v pracovním poměru mzdu, nebo o zaměstnance státní a veřejné správy, tedy pracovníky zaměstnavatelů uvedených v ust. § 109 odst. 3 zákoníku práce. Tito zaměstnavatelé odměňují své zaměstnance v pracovním poměru platem.

 

Právní úprava mzdy za práci přesčas v podnikatelském sektoru sleduje ochranu zaměstnanců proti nepřiměřeně nízké kompenzaci práce přesčas formou minimální výše příplatků. Pro sféru státní a veřejné správy a služeb přímo zákoník práce stanoví právo zaměstnance na plat za práci přesčas. Tedy konkrétní podmínky pro poskytování složek platu za práci přesčas přesně dané výše příplatku, pokud ovšem nejde o zaměstnance, kteří nemají na příplatek nárok.

 

Jak zaměstnanci podnikatelů

 

Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo („dosažená mzda“), a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel s pracovníkem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.

 

Neposkytne-li vám zaměstnavatel náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší vám k dosažené mzdě uvedený příplatek za přesčasovou práci.

 

Tohle ovšem platí jen, pokud není sjednána mzda s přihlédnutím k případnému výkonu práce přesčas. Je-li mzda takto ve smyslu ust. § 114 odst. 3 zákoníku práce sjednána, dosažená mzda, ani příplatek, ani náhradní volno zaměstnanci za přesčasovou práci nepřísluší.

 

Náhradní volno

 

Zaměstnavatel se s vámi může dohodnout na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. (V tomto případě pak ztrácíte nárok na poskytnutí příplatku.)

 

Zopakujme, že práce přesčas, za kterou vám bylo poskytnuto náhradní volno, se pak nezahrnuje do počtu hodin nejvýše přípustné přesčasové práce za příslušné vyrovnávací období. Určil-li vám zaměstnavatel náhradní volno za práci přesčas tak, že by připadlo do doby dovolené, je povinen určit náhradní volno na jiný den.

 

Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí.

Jelikož zaměstnanec nemusí čerpat náhradní volno ve stejném měsíci, ve kterém konal práci přesčas, stanoví se z důvodu zjednodušení administrativního i účetního postupu, že se plat zaměstnance v měsíci, ve kterém koná práci přesčas, nezvyšuje (přísluší mu plat stanovený paušální částkou) a v měsíci, kdy za práci přesčas čerpá náhradní volno, se výše platu rovněž nemění – plat se za dobu čerpání náhradního volna nekrátí.

 

Konkrétní termín čerpání náhradního volna s vámi může zaměstnavatel dohodnout. Tato dohoda může být jak ústní, tak písemná, musí však jít o individuální dohodu, kterou nelze nahradit ujednáním v kolektivní smlouvě.

 

Pokud je obsahem uvedené dohody pouze ujednání o poskytnutí náhradního volna bez časové konkretizace jeho čerpání, je zaměstnavatel povinen vám náhradní volno poskytnout (určit jeho čerpání) v době tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas.

 

Pokud vám zaměstnavatel v dohodnutém termínu nebo v době tří kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas neposkytne náhradní volno, přísluší vám plat za práci přesčas ve výši určené ze stanovených složek platu, které vám náležely v měsíci, kdy jste práci přesčas konali, z počtu odpracovaných hodin a z průměrného výdělku používaného v tomto měsíci.

 

Takto určený plat za práci přesčas je zaměstnavatel povinen vyplatit v nejbližším výplatním termínu. K případné změně platu resp. jeho stanovených složek, k níž došlo v období od výkonu práce přesčas do výplaty platu (např. z důvodu postupu do vyššího platového stupně nebo např. při zvýšení nebo naopak snížení či odnětí osobního příplatku – tzv. osobního ohodnocení), se nepřihlíží.

 

Ovšem zaměstnancům, kterým náleží příplatek za vedení (okruh těchto zaměstnanců jmenuje ust. § 124 zákoníku práce), je plat automaticky stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin za kalendářní rok.

 

Z tohoto důvodu se tedy jejich platové nároky nezvyšují, ani nemají nárok na náhradní volno za práci přesčas, ovšem platí to jen ohledně přesčasové práce do 150 hodin za kalendářní rok. Za práci přesčas nad 150 hodin jim již platové nároky nebo náhradní volno náležejí jako řadovým zaměstnancům.

 

Práce přesčas konaná v noci, v den pracovního klidu zaměstnance nebo v době pracovní pohotovosti však musí být kompenzována příplatkem nebo náhradním volnem vždy. Zastává-li však vedoucí zaměstnanec funkci statutárního orgánu nebo vedoucího organizační složky, pak u něj je přihlédnuto k přesčasové práci vždy, nemá za přesčasy nikdy nárok na příplatek nebo na náhradní volno.

 

Zaměstnavatelé však vždy nevystačí jen s paušálním ujednáním v pracovní smlouvě. Je nutno si uvědomit, že se takto sjednává celková mzda za případnou práci přesčas, tedy že se musí předem zohlednit i předpokládaná výše dosažené mzdy za práci přesčas.

 

Ne vždy si takto opravdu přijdete na zvýšení mzdy, záleží na ochotě zaměstnavatele a vazbě „základní“ výše mzdy na výši nejnižší úrovně zaručené mzdy nebo sazbách „základní“ mzdy v interním mzdovém předpise zaměstnavatele.

 

Pokud je vaše mzda převyšuje, nemůžete se proti vůli zaměstnavatele v praxi reálně navýšení mzdy za případnou přesčasovou práci domoci.

 

Současně se sjednáním podmínek pro poskytování mzdy s přihlédnutím k případné práci přesčas však musí být sjednán také rozsah práce přesčas, k níž bylo přihlédnuto. Při sjednání mzdy lze přihlédnout k práci přesčas nejvýše v rozsahu 150 hodin za kalendářní rok.

 

Za práci přesčas nad tento rozsah přísluší zaměstnanci vždy dosažená mzda a příplatek nebo náhradní volno. Uvedené mzdové nároky přísluší za jakoukoliv dobu práce přesčas nad sjednaný rozsah práce přesčas, ke kterému bylo přihlédnuto při sjednání mzdy, což nemusí být vždy nutně jen 150 hodin, ale i méně – např. 100 hodin.

 

S vedoucími zaměstnanci (definici vedoucího zaměstnance viz v ust. § 11 zákoníku práce) lze takto sjednat mzdu s přihlédnutím k veškeré práci přesčas, tedy i nad 150 hodin za kalendářní rok.

 

Závěr

 

Novela zákoníku práce – zákon č. 365/2011 Sb. – přinesla změny, podle nichž s účinností od 1. 1. 2012 platí:

 

ohledně zaměstnanců odměňovaných mzdou, že mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné sjednat nejvýše v rozsahu 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok a u vedoucích zaměstnanců v mezích celkového rozsahu práce přesčas,

ohledně zaměstnanců odměňovaných platem, že zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení podle ust. § 124 zákoníku práce, je plat stanoven vždy již s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce; to však neplatí o práci v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti. V platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.